Systém krija jógy vede adepta do hlubších stavů relaxace, tak hlubokých, že se v nich koncentrace stává spontánní aktivitou. Ta vede postupně k rozšířenému vědomí, k transcendenci. Schopnost meditovat tak není pouhým přáním někde vzdáleným v daleké budoucnosti, ale životní realitou, která nastává po poměrně krátkém čase pravidelné praxe. Na rozdíl od dalších systémů jógy, krija jóga vede adepta k meditaci skrze stavy uvolnění a využívá principu pohybující se mysli. Adept pak není zklamán z opakovaných neúspěchů v pokusech o meditaci, ale naopak shledává, že se v meditaci nachází.